Mediální služby

Mediální služby nám mají sloužit k tomu, aby nám přinášeli důležité informace o událostech v naší zemi, i zemích cizích. Ale co se to s nimi stalo? Stačí si otevřít nějaké noviny, zapnout zprávy v televizi, hned se na nás začne chrlit přehršel tragédií osobních, jak neznámých lidí, tak osobností státu, samé neštěstí a tragédie. Občas nějaké to roztomilé zvířátko, co pokousalo dítě, které přelezlo plot v ZOO, dráždilo sousedovo psa a podobně. Informace o přírodních i jiných katastrofách u nás i ve světě, čím více mrtvých a zraněných, tím lépe, nutno doplnit nevkusnými a eticky nevhodnými záběry na utrpení místo toho, s tím utrpením něco dělat.
lupa na novinách
Občas nějaký románek či jiný úlet slavných osobností, jejich alkoholismus a léčba, jejich nemoci, jejich trapasy, místa, kde byli na dovolené se svým milencem či milenkou místo manžela či manželky, odhalené části těl, které měli zůstat ukryté. To je běžný obsah takových klasických zpráv v televizi i rádiu, náplní tištěných médií. Ale proč? Protože lidé chtějí takové zprávy číst, chtějí vidět cizí neštěstí a říkat si, jak jsou na tom dobře a že jim nic nehrozí, chtějí vidět, že i slavné osobnosti mají chyby, nejsou nesmrtelní…
A s technikou, jakou je internet a internetová média, se tato vlna valí dál a dál, nabírá na rychlosti a je jen otázkou času, kdy nás semele a vyplivne. Potom o nás možná napíšou krátký článek, jak jsme ukončili svůj život skokem pod vlak.
denní tisk
Zkuste někomu v médiích říci, že mají, byť jen jeden týden zveřejňovat pouze dobré zprávy, přinášející radost a užitek, místo smutku a depresivního ladění. Pravděpodobně Vás poženou pometlem, nebo skončíte ve svěrací kazajce na psychiatrii. Tak to je. Média žijí z tragédií. Neslouží nám, ale slouží šíření strachu, iluzí a polopravd, které nám servírují a my je jen tupě spotřebováváme.